Tisková zpráva SKOK, o.s.
Praha 10. 12. 2009

Prohlášení SKOK ke Dni lidských práv, ke kterému se připojil monsigneur Václav Malý, pomocný biskup pražský.

Demokracijeprovšechny?

Před nedávnem jsme oslavovali dvacetileté výročí návratu demokracie do naší společnosti. Minulostí je již doba, kdy byli lidé zavírání a kdy se nemohli domoci základních lidských práv, jako je právo na soukromí, shromažďování, informace atd. Víte, že přes 20 let demokracie jsou v naší zemi stále mnozí z nás omezováni ve svých právech, žijí segregováni, bez dostatečné pomoci, z minimálního příjmu a bez možnosti rozhodovat o sobě? Jsou to ti, kteří k dosažení svých práv potřebují pomoc ostatních.

Listina základních práv a svobod deklaruje, že všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. I člověk se závažným mentálním či kombinovaným postižením nebo s duševním onemocněním má právo na sebeurčení, má životní očekávání, přání, sny, ambice a také práva jako my ostatní. Přesto mnozí z nich žijí v ústavech, odděleni od běžného života, uměle nashromážděni podle společného označení. Podle Statistické ročenky MPSV z roku 2008 žije v tzv. ústavech pro osoby se zdravotním postižením více než 21.000 lidí.

Radikálním zásahem do základních práv každého člověka je zbavení způsobilosti k právním úkonům. I přes dlouhodobou kritiku zahraničních i tuzemských odborníků včetně Ústavního soudu se používá v ohromném rozsahu jako způsob ochrany lidí se zdravotním postižením při právních úkonech, místo zavedení účinnějších metod ochrany. K 30. červenci 2007 bylo evidováno 23 283 osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a 3 893 osob omezených ve způsobilosti k právním úkonům (viz rozhodnutí I. US 557/09 týkající se zbavení způsobilosti k právním úkonům).

ČR dlouhodobě vede v mezinárodních statistikách ohledně počtu dětí v ústavních zařízeních, mimo domov.

Sociální služby mají poskytnout takovou podporu, kterou člověk potřebuje, aby mohl žít běžným způsobem života (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ). Má právo na pracovní uplatnění, na spravedlivou odměnu za práci a na zvláštní pracovní podmínky. Každý má právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci (Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod). Bez součinnosti

společnosti jsou ale tato i mnohá další práva pro člověka s postižením více či méně nedosažitelná.

Moderní společnost (resp. její představitelé) si tuto skutečnost uvědomuje a reflektuje na úrovni národní, Evropské i světové v politických dokumentech i právních normách. Na konci září 2009 ČR ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Úmluva přináší v mnoha směrech zásadní změny. Zavazuje např. smluvní státy k zrušení omezování právní způsobilosti, k zabezpečení komunitních služeb nezbytných pro život mimo ústavní zařízení a zabezpečení bezplatného vzdělávání na základních a středních školách pro všechny děti.

Při příležitosti Dne lidských práv proto vyzýváme MPSV jako gestora Úmluvy, ve spolupráci s dalšími příslušnými rezorty, k zahájení veřejné diskuse na témata rovných práv pro všechny ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

SKOK, 10. prosince 2009

V případě Vašich dotazů kontaktujte:

Milena Johnová

T.: 233 322 319,
M.: 605 121 350,
e-mail: This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it

Příloha k tiskové zprávě SKOK, o.s. ke Dni lidských práv
Praha 10. 12. 2009

Zejména požadujeme:

• přijmout veškerá odpovídající opatření, včetně legislativních, s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením;
• zohlednit ochranu a podporu lidských práv osob se zdravotním postižením a jiným sociálním znevýhodněním ve všech politikách a programech;
• zdržet se jakéhokoli jednání nebo postupu, jež je v rozporu s touto úmluvou a zajistit, aby veřejné orgány a instituce jednaly v souladu s touto úmluvou;
• přijmout veškerá odpovídající opatření k odstranění diskriminace na základě zdravotního postižení ze strany jakékoli osoby, organizace nebo soukromé firmy;
• provádět nebo podporovat výzkum a vývoj univerzálně navrhovaných výrobků, služeb a zařízení tak, aby vyžadovaly minimální přizpůsobení a náklady při uspokojování specifických potřeb osob se zdravotním postižením a podporovat jejich dostupnost;
• provádět nebo podporovat výzkum, vývoj, dostupnost a využití nových technologií, včetně informačních a komunikačních, kompenzačních pomůcek, zařízení a podpůrných technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením, za dostupnou cenu;
• podporovat školení odborníků a zaměstnanců, kteří pracují s osobami se zdravotním postižením, o právech uznaných v úmluvě.

(viz. Čl. 4)

(viz. Čl. 8)

• Umožnit osobám se zdravotním postižením žít nezávisle tím, že jim zajistí přístup k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně internetu, v městských i venkovských oblastech, včetně škol, obytných budov, zdravotnických zařízení a pracovišť, k informačním, komunikačním a záchranným službám;
• vybavit budovy a další veřejně přístupná zařízení značením v Braillově písmu a ve snadno čitelných a srozumitelných formách;
• zajistit různé formy asistence a prostředníky, včetně průvodců, předčitatelů a profesionálních tlumočníků znakové řeči, k usnadnění přístupu do budov a dalších veřejně přístupných zařízení a k informacím.

(viz. Čl. 9)

• Zajistit lidem se zdravotním postižením odpovídající asistenci, kterou potřebují k realizaci své právní způsobilosti, zavést mechanismy tzv. „podporovaného rozhodování“ a další vhodné nástroje ochrany při právních úkonem s cílem postupně opustit systém tzv. „náhradního rozhodování“.

(viz. Čl. 12)

• Zajistit, aby lidé se zdravotním postižením měli možnost zvolit si kde a s kým budou žít a nebyli nuceni žít ve specifickém prostředí; aby měli přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci.

(viz. Čl. 19)

Závazek státu k naplnění požadavků Úmluvy je mimořádnou příležitostí k radikální změně přístupu celé společnosti k lidem se zdravotním postižením a k radikální změně jejich situace v naší společnosti. Prvním krokem k tomuto cíli je zahájení široké veřejné diskuse o nezbytných zásadních změnách současné právní úpravy a praxe.

Širokou veřejnost vyzýváme k zapojení do diskuse a k účasti na naplňování cíle Úmluvy, který směřuje k vytvoření prostředí vstřícnějšího nejen lidem se zdravotním postižením.