Ač jsme zrovna zavalení starostí o domácnost, školními povinnostmi dětí, vlastní prací a v neposlední řadě emocemi, neměli bychom zapomínat na to, že situace může být nepříjemná či matoucí i pro naše děti.
Podívejte se s námi, jak může karanténa vypadat jejich očima a čím jim nejvíce prospějeme.
Jak zvládají karanténu předškoláci?
- Předškolní děti nejsou nejohroženější skupina, s rodiči tráví čas rády.
- Menší děti jsou propojená nádoba s rodiči, vycítí z nás nervozitu či naopak pohodu.
- Předškolním dětem dělá dobře, když s rodiči tráví čas a je skoro jedno, jak – hrou, tvořením, domácími pracemi, procházkami či povídáním.
- Dětem se může stýskat po oblíbené paní učitelce, kamarádovi nebo babičce a dědečkovi, je potřeba je v takové situaci uklidnit, že se jedná o dočasný stav a o oblíbenou osobu nepřijdou navždy.
Co v karanténě prožívá dítě školního věku?
- Věk 6 až 12 let je obvykle „obdobím hodného dítěte“.
- Dítě se potřebuje vyznat ve světe kolem sebe.
- Je v pořádku, že se děti na koronavirus vyptávají, měli bychom s dětmi o současné situaci mluvit.
- Povídejte si s dětmi, co naše rodina může udělat pro to, abychom zůstali zdraví (mýt si ruce, vyhýbat se skupinám lidí, nosit roušky).
Karanténa z pohledu teenagera
- Pro teenagery jsou důležití vrstevníci, potřebují se vídat a poměřovat se stejně starými dětmi.
- Dospívající „puberťáci“ mohou pobyt s rodiči snášet hůře, mají omezené běžné druhy zábavy.
- Dospívající se potřebují vymezovat proti rodičům, hádat se s nimi, je to v pořádku a vývojově zdravé, i když to rodiče často štve.
- Rodič si musí umět říct „já jsem ten rozumnější“ a leccos skousnout či přejít.
- Teenagerům je potřeba dopřát dost prostoru o samotě a pro kontakt s vrstevníky prostřednictvím technologií.
Jak o koronaviru mluvit s dětmi?
Před rozhovorem s dítětem se sami zklidněte, připravte si hlavní body, na co se budete ptát a jaké informace chcete předat. Mějte na paměti, že děti čtou naše emoce a podle toho, jak před nimi vystupujeme, si budou naše informace vysvětlovat. Dítě je naším zrcadlem, proto je velmi důležité, aby z nás cítilo klid a bezpečí.
Zvyšte jeho pocit bezpečí. Ujistěte ho, že se nemusí bát.
Obejměte dítě. Řekněte mu, že ho máte rád/ráda. Vysvětlete mu, že se nemusí bát, že je v bezpečí. Sami se nenechte vystrašit a nestrašte dítě.
Ptejte se dětí. Zjišťujte, co o koronaviru dítě již ví a na co se chce zeptat.
Kromě toho, co si o koronaviru myslí, zjistěte, jaké jsou jeho pocity, z čeho má obavy a strach. Vysvětlete mu, že to, co se děje (jako třeba zavřená škola, omezení akcí, karanténa) je součást prevence. Je to z důvodu, aby lidé hromadně a najednou neonemocněli a aby byla nemoc pod kontrolou.
Vysvětlujte dítěti základní fakta, např. co to koronavirus je a jak se můžeme chránit.
Pro rozhovor a odpovědi na dotazy dětí pečlivě volte zdroje informací. Weby ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví poskytují informace, které jsou ověřené a aktualizované. Dle věku dítěte volte vhodná slova, nedramatizujte, řekněte, že se jedná o nové onemocnění, na které se hledá lék, a že už známe postupy, jak snížíme možnost nákazy.
Buďte názorní. Zdůrazněte, že je důležité dodržovat hygienu, dobře a často si mýt ruce, nesahat si do úst, do očí a do nosu. Že je to základ, jak snížit riziko nákazy. Natrénujte si znovu s dítětem mytí rukou. Buďte sami dětem příkladem, jak se odpovědně chovat.
Vytvořte si časový harmonogram dne i týdenní plán.
Pomůže to dítěti i vám samotným. Vysvětlete dítěti, že nejde jen o nově nabyté volno, ale i o plnění povinností. Můžete dítěti naplánovat čas pro hry, společnou komunikaci, pomoc v domácnosti i učení a psaní úkolů. Dítě nepřetěžujte, ale strukturování času je důležité pro stabilitu psychickou.
Zaměřte se na aktivní trávení času.
Vysvětlete dítěti, že i vy máte nějaká omezení, jako například, že musíte pracovat z domu. Dávejte pozor, aby dítě netrávilo dlouhé hodiny u televize či s mobilním telefonem. Aktivní činnost pomáhá překonávat zátěž. Střídejte v plánu odpočinek s aktivitou.
Udržujte sociální kontakt dětí a komunikaci s rodinou a kamarády.
Podporujte kontakt členů rodiny (osobní v případě sdílení společní domácnosti, jinak pomocí IT). Nechte děti, ať si s kamarády zavolají a sdělí si své pocity, přes Skype či skupiny na sociálních sítích apod.
Nezapomeňte, že pohyb je důležitý.
Proto choďte s dětmi ven nebo s nimi cvičte doma, nechte je vybít přebytečnou energii. Střídejte relaxaci a přiměřenou zátěž, posilujte tělo i mysl.
Buďte dětem v odpovědném chování sami příkladem.
Materiál převzatý https://www.sancedetem.cz